Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 17.11.2017 12:53:27 

HASIČI CHRASTAVA

ZMĚNA VELITELŮ HASIČŮ V CHRASTAVĚ A PODĚKOVÁNÍ PANU PIVOŇKOVI
                                                                                      

V lednu 2015 odchází na vlastní žádost z funkce velitele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce pan Miroslav Pivoňka. Ve funkci velitele byl vystřídán panem Petrem Čálkem na návrh místního spolku hasičů.

Pan Miroslav Pivoňka odchází po úctyhodných téměř 30-ti letech (byl velitelem od roku 1986, kdy převzal funkci po panu Václavovi Johanovi – velitel 1980-1985). Když spočítáme předchozím velitelům roky, které strávili ve funkci velitele, na prvním místě je pan Miroslav Pivoňka, uvádím zde krátký seznam „maratonců“:

29 let Miroslav Pivoňka
16 let Alois Chládek
12 let Miroslav Mistr

Doba, kterou strávil pan Pivoňka ve funkci odpovídá zásluhám a zkušenostem, protože jen takoví velitelé dokáží být velitelem dlouho.

Asi co nejvíce bude v našem městě znát a bude snad setrvávat desítky let s podpisem pana Pivoňky je vybudované muzeum historické hasičské techniky. Byla to nejprve malá záliba, kdy se sbíraly staré stříkačky, restaurovaly. Osobně jsem v roce 1988 obdivoval při 120. výročí sboru vystavené stříkačky na příjezdové cestě u rozestavěného „kulturního domu“. Po roce 1989 se sbíraná historická technika již nevešla do prostor hasičů a hledaly se prostory, kde by se mohla technika uskladnit a zpřístupnit veřejnosti. K dispozici byl nakonec dán bývalý zemědělský objekt z 18. století (čp.1 v Bílokostelské ulici), který byl ve stavu určeném k demolici. Společnou prací a pod instrukcemi pana Pivoňky pomalu začal vznikat unikát, který neměl dlouhou dobu v naší republice konkurenci. V objektu nebyly omítky, podlahy, rozvody elektrické energie, apod. Dnes o původním využití vypovídají pouze „koryta“ na jižní straně přízemí, kde je výstava motorových stříkaček. Při práci byly stráveny stovky hodin až na konec 21. června 1997 se podařilo sen uskutečnit.

Otevřením muzea práce neskončila a expozice se rozšiřovala, právě zásluhou pana Pivoňky. Historické kusy hledal a sháněl po celé České republice a našly by se i sbírkové předměty ze zahraničí. Celá tato činnost nebyla jen o sbírání historických reálií, ale i o jejich restaurování a pokud možno zprovoznění. Hlavní zásluhu právě na restaurování měl pan Pivoňka, v muzeum najdete hodně historických stříkaček, které osobně zrestauroval zcela sám. Obkreslil původní nápisy, očistil restaurovaný kus od původních nánosů barvy (některé barvy byly prakticky nezničitelné), nanesl nové nátěry a pokud možno i nápisy dle původního rozmístění. Vše ve svém osobním volnu. Jiné při čekání na odpoledních směnu sedí doma u televize a nebo spí, pan Pivoňka raději zašel do hasičských garáží a pracoval na historické technika. Jeho práce se společně s prací ostatních chrastavských hasičů zapsala nesmazatelně do dějin hasičského muzea  města, jeho jméno se nesmazatelně zapsalo do myslí snad všech spoluobčanů, když se řekne hasičské muzeum.

Mimo budování muzea tu bylo i budování hasičského sboru. Původní záměr postavit v místech vedle hasičského muzea novou hasičskou zbrojnice padl s obnovením demokracie v roce 1989, proto se ve volných chvílích, kdy se nebudovalo muzeum pracovalo i v zázemí pro hasiče.

Kde by byli hasiči bez techniky, kterou by mohli vyjíždět k požárům. Dlouhá léta zkušenosti velitele Pivoňky pomáhaly udržet v provozu hasičské automobily / cisterny, uvádím např. CAS25 Š706, což bylo vozidlo, které vlastnil sbor do roku 2005. Asi největší úsilí ovšem věnoval naší „babičce“, CAS32 T148, tedy „tatrovce“. Ač její rok výroby je 1967, pořád se jí daří díky modernizaci na přelomu tisíciletí a následné údržbě udržet v provozuschopném stavu. Pan Pivoňka nezajišťoval jen opravy a rekonstrukce techniky, ale významně pomohl i k získávání nové techniky, např. CAS K25 L101, v Chrastavě známou jako „Liazka“ v roce 2005, vozidlo „Toyota“ v roce 2011 a největší chloubu současného hasičského sboru CAS20 TATRA.

Z nejbližší historie města a sboru si spoluobčané budou pana Pivoňku pamatovat z doby povodní v roce 2010. 7. srpna 2010 jezdil s hasičským vozem po celém městě, rozvážel pytle s pískem, pomáhal evakuovat spoluobčany. Hasičský vůz s panem Pivoňkou jako řidičem byl jen z posledních a snad i poslední, který se dostal z náměstí před „velkou vlnou“. Vůz už nabíral i vodu, přesto přepravil z pomalu zaplavujícího se náměstí svatebčany i s jejich řízky z připravované hostiny na Střelecký vrch. Po opadnutí vody směřovaly jeho první kroky do hasičské zbrojnice, kde jeho první slova byla „Nejraději bych se odstěhoval.“. Byla to jen slova a pracoval dál, nastoupil na korbu vojenské „tatry“ a pomáhal s evakuací v Nádražní ulici, a to do doby než byl pokousán psem a musel být převezen do nemocnice v Liberci. Druhý den a i dny následující byl opět na nohou nejen v hasičské zbrojnici, ale po celém městě při odstraňování škod. Právě povodně 2010 vzali s sebou hodně historických dokumentů, které vypovídaly o minulosti sboru a činnosti pana Pivoňky, ať se jednalo o fotografie, tak i kroniky. Většina práce pana Pivoňky bude muset být uchovávána ve vzpomínkách jeho vrstevníků.

Nejnovější činnost pana Pivoňky, která je vidět již z Pobřežní ulice je běžecká dráha na 100 metrů pro hasičský sbor, která vznikla právě jeho zásluhou.

Na závěr tohoto článku bych chtěl panu Miroslavu Pivoňkovi poděkovat za jeho dlouholetou činnost a za všechno co pro hasiče v Chrastavě udělal a vybudoval. Myslím si, že místní sbor nebude mít desítky let takového velitele, jakým byl právě Miroslav Pivoňka.

                                                                                                                                                               Za SH ČMS SDH CHRASTAVA Petr Tlach – Starosta SDH

TOPlist